Vývoj řeči
Řeč je schopnost, která je dána pouze člověku.
Vývoj řeči u dětí neprobíhá samostatně, ale je ovlivňován vývojem vnímání, motoriky, myšlení a také socializací dítěte.
Již před narozením dítě vnímá tlukot maminčina srdce a slyší různé zvuky a melodie, jejich rytmus. Dokáže reagovat na řeč matky. Dumlá si palec, jsou zřetelné polykací pohyby.
I po narození si dítě procvičuje artikulační aparát – polykání, sání, žvýkání jsou pohyby, které dítěti umožňují vývoj řečových aktivit.
K prvním projevům novorozence patří novorozenecký křik. Reflexní křik nemá ještě žádný signální význam. Je to první hlasový projev dítěte. Kojení je bráno za přirozený komunikační obřad, při kterém jsou velmi výrazné libé zážitky pro dítě. Od 2. – 3. týdne můžeme u novorozence pozorovat úsměv. Mezi 2. a 3. měsícem života je úsměv dítěte vědomý a dítě reaguje úsměvem na úsměv.
Zhruba od 6. týdne se začíná křik dítěte měnit, křik je citově zabarven. Začíná jím vyjadřovat nelibost (tvrdé hlasové začátky) i libost (měkké hlasové začátky). Dítě si spokojeně brouká v různých hlasových modulacích – to je zhruba okolo 3. měsíce.
S tímto obdobím se začíná prolínat období žvatlání. Psychika dítěte je více rozvinuta a dítě začíná pozorovat své okolí. Dítě si zpěvavě žvatlá, houká, vytváří nejrůznější zvuky, celé řady zvuků velmi podobných lidské řeči. Hraje si s mluvidly. Silně se uplatňuje melodický přízvuk. Ze slyšení zvuků má dítě radost, má příjemný pocit z vlastního výkonu.
Již ve druhé polovině prvního roku (zhruba 6. – 8. měsíc) je patrna snaha dítěte napodobit své okolí. Dítě napodobuje viděné pohyby i mimické výrazy a podle sluchu se snaží napodobit slyšené zvuky. Pro napodobování řeči je velmi důležitý sluch – dítě dokáže napodobit hlavně melodii a rytmus řeči, a to mnohem přesněji než předříkávané hlásky a hláskové skupiny.
Okolo 10. měsíce nastupuje stádium rozumění, porozumění řeči. Dítě ještě nechápe obsah slov, ale slyšené zvuky asociuje na konkrétní situace, které se často opakují. Př. „Ukaž, jak jsi veliký“, „Udělej paci paci“ apod. Reakci dítěte vyvolává melodie řeči, velký význam má mimika a gestikulace mluvící osoby, vzájemné citové vztahy dítěte a jeho okolí. Je velmi důležité poskytnout dítěti dostatek kontaktů s okolím, s ostatními lidmi. Je vhodné mluvit s dítětem o tom, co vidí, co dělá. S tímto obdobím souvisí rozvoj pasivní slovní zásoby – dítě slova zná, ale do svého slovníku je ještě nezařazuje. Aktivní slovní zásoba se navyšuje okolo 12. měsíce – dítě slova zná a aktivně je používá.
Okolo prvního roku života dítěte nastupuje období vlastního vývoje řeči. To je charakterizováno snahou po aktivním mluvení. Vlastní vývoj řeči nepostupuje rovnoměrně. Období klidu se střídá s obdobím rychlého rozvoje. První dětská slůvka jsou obvykle výrazy pocitů a přání, emoce a vůle. První mluvní projevy dítěte jsou svým jazykovým významem jednoslovné věty, nikoli izolovaná slova. Jsou doprovázeny živými posunky. Př. haf může znamenat údiv nad zvířetem, plyšovou hračku, podání hračky apod.
Postupně nabývají první slůvka funkce pojmenovávací. V obdobných situacích reprodukuje dítě jednoduché asociace. Př.: káka – původně kachna, význam přeneslo i na vrabce, slepici, hračku kachničku i maso na talíři. Zhruba v období 1,5 roku je důležité období otázek „Co je to?“, popř. „Kdo je to“?
Mezi 2. a 3. rokem dochází k prudkému rozvoji komunikačních dovedností. Pomocí řeči se dítě učí dosahovat malých cílů a snaží se s dospělými komunikovat stále častěji.
Okolo 3. roku života dítě přenáší mluvní stereotypy na jevy a situace podobné. Označuje okolní osoby a věci obecnými pojmy. Získává tak možnosti dorozumívat se s okolím pomocí slov. Při postupném osvojování pojmů záleží na tom, jak dítě dovede napodobovat své okolí, na stupni vnímání, na rozvoji duševních vlastností a na výkonnosti mluvidel. V tomto období zná dítě své jméno a příjmení. Zhruba ve věku 3,5 roku je důležitá otázka „Proč?“, popř. „Kdy?“
Mezi 3 – 4 rokem chápe dítě rozdíl mezi velký/malý, světlo/tma. Zná jméno svého sourozence, umí básničku.
Okolo 4. roku dítěte se více zpřesňuje obsah slov a gramatika jazyka. Radost z komunikace je velmi důležitou podporou při nabývání nových pojmů. S rozvojem samostatné řeči se rozvíjí i chápání okolí. Na konci předškolního období umí dítě spontánně hovořit o jeho životě, správně umí vykonat i delší příkazy.